246/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 15. dubna 1992
na ochranu zvířat proti týrání
Změna: 162/1993 Sb.
Změna: 193/1994 Sb.
Změna: 243/1997 Sb.
Změna: 30/1998 Sb.
Změna: 77/2004 Sb.
Změna: 77/2004 Sb. (část)
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 77/2006 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.
ČÁST první
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 0
Účel zákona
Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.
§ 0
Zakazuje se týrání zvířat.
Zakazují se všechny formy propagace týrání zvířat.
§ 0
Pro účely tohoto zákona se rozumí
zvířetem každý živý obratlovec, kromě člověka, včetně volně žijícího zvířecího jedince a jeho samostatného života schopné formy, nikoliv však plod nebo embryo,
volně žijícím zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí,
zvířetem v lidské péči zvíře, které je přímo závislé na bezprostřední péči člověka,
hospodářským zvířetem zvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací,
zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník,
nebezpečným zvířetem zvíře, které v konkrétní situaci bezprostředně ohrožuje člověka,
nebezpečným druhem zvířete druh zvířete, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování, je běžně způsobilý ohrozit zdraví nebo život člověka,
toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele,
opuštěným zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal,
pokusným zvířetem zvíře, včetně volně žijícího zvířete, které je nebo má být použito k pokusům,
chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen "chová") zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře, nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady, 1) provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá svody zvířat, 1a)
posuzovatelem osoba mající nejméně 5 let odborné praxe v oblasti řízení nebo kontroly pokusů na zvířatech, které bylo uděleno osvědčení podle § 17 odst. 1,
utrpením stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt,
nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku,
usmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete,
porážkou usmrcení jatečného zvířete 1a) za účelem využití jeho produktů,
-
utracením usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle § 17 odst. 1 nebo provedené pod jejich kontrolou,
utýráním přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 8 a § 14 odst. 1),
kupírováním uší kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce, a tím ke změně vzhledu zvířete,
pokusem jakékoliv použití zvířete k pokusným nebo jiným vědeckým účelům, které u zvířete vyvolá nebo je způsobilé vyvolat bolest nebo utrpení, anebo které může vést k trvalému poškození nebo ke ztížení přirozeného způsobu života zvířete, anebo které v důsledku provedených zákroků nebo provedených úkonů vede nebo může vést k tomu, aby se zvíře s takovýmto poškozením narodilo; za pokus se považují i případy, kdy bylo u zvířete vyloučeno utrpení nebo trvalé poškození úspěšným použitím prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod. Veterinární léčebné, preventivní a diagnostické úkony, inseminace a přenos embryí, porážení zvířat nebo označování zvířat v chovu a činnosti podle § 15 odst. 8 nejsou pokusem podle tohoto zákona,
projektem pokusů písemně vyjádřený záměr a cíl pokusu na zvířeti, který musí obsahovat identifikaci uživatelského zařízení a údaje o jeho akreditaci (§ 15 odst. 2), zejména označení osoby zodpovědné za péči o zvířata v uživatelském zařízení; projekt pokusů musí dále obsahovat označení osoby, která je oprávněna pokus řídit (vedoucí pokusu), zdůvodnění pokusu, označení druhu pokusných zvířat, jejich počet a původ, stanovení podmínek provádění pokusu a veterinárních podmínek, včetně stanovení závazné metodiky pokusů a způsobu provedení a ukončení pokusu,
testací přesně popsané standardní techniky, které se periodicky opakují,
vyhledávacím výzkumem pokusy na zvířatech sloužící k ověření vědecké domněnky,
bezpečnostními zárukami pokusné ověření vlivu
prostředků určených ke klinickým zkouškám v humánní a veterinární medicíně,
prostředků určených pro spotřebu lidí a zvířat,
prostředků a přírodních sil, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat životní prostředí,
zařízením podnik, ústav, budovy, komplexy budov nebo jiné prostory, v nichž je provozována činnost se zvířaty; může se jednat o zařízení, která nejsou úplně oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízení,
chovným zařízením zařízení, v němž jsou chována laboratorní zvířata,
dodavatelským zařízením zařízení, které dodává za úplatu laboratorní zvířata,
uživatelským zařízením zařízení, v němž jsou zvířata používána k pokusům,
přepravou přesun živých zvířat v dopravních prostředcích, 1a) včetně jejich nakládky, vykládky nebo překládky,
místem překládky místo, v němž je přeprava přerušena za účelem přeložení zvířat z jednoho dopravního prostředku do jiného dopravního prostředku,
místem odjezdu místo, v němž jsou zvířata poprvé naložena v souladu s plánem cesty na dopravní prostředek, nebo místo, v němž jsou zvířata opětně nakládána poté, co byla vyložena k odpočinku na 24 hodin, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky,
místem určení místo konečné vykládky v souladu s plánem cesty z dopravního prostředku, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky,
stanicí odpočinku v plánu cesty stanovené místo, kdy je přeprava přerušena, aby byla zvířata ošetřena, nakrmena a napojena,
dobou odpočinku souvislé období v průběhu cesty, během něhož nejsou zvířata přemísťována dopravním prostředkem,
intenzívním chovem chov, ve kterém jsou hospodářská zvířata chována za podmínek, v počtech, hustotě a kusech, které stanoví právní předpisy, za současného a častého dohledu člověka, který dbá o jejich zdraví a životní pohodu.
§ 0
Za týrání se považuje
nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,
podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům,
z jiných než zdravotních důvodů
omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak, 1c)
podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují,
omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete,
vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení,
podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,
cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov, 1d) štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst. 7,
provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3,
používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat,
podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře 1c) veterinární léčiva a přípravky 2) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou; 1c) za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské a podkovářské úkony,
vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy,
chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení,
zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte,
zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,
používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví,
usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení,
překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví,
-
používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný,
opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat,
při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a nejde-li o postup stanovený zvláštním právním předpisem, 1d)
označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní,
chovat zvíře způsobem nebo v prostorech, které jsou v rozporu se zvláštními právními předpisy, 1e)
z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně, a to i v případě, že by bylo provedeno za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod,
používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu. 1d)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na zákroky nebo činnosti
spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních předpisů, 1f)
prováděné podle schváleného projektu pokusů.
Ustanovení odstavce 1 písm. b) se nevztahuje na výchovu, výcvik a použití zvířete k plnění úkolů, stanovených ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům nebo obecní policii zvláštními právními předpisy, 1g) jakož i na výchovu a výcvik psů prováděný chovatelskými sdruženími nebo organizacemi podle zkušebních řádů uznaných Mezinárodní kynologickou federací (FCI). Tento způsob výchovy a výcviku zvířete, popřípadě psů musí být prováděn v souladu se schváleným řádem ochrany zvířat při chovu (§ 8 odst. 7), popřípadě v souladu se schváleným řádem ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu (§ 8 odst. 6).
Podrobnosti může stanovit Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") prováděcím právním předpisem.
§ 4a
Za propagaci týrání se považuje zejména
vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat,
zveřejnění popisu nebo vyobrazení, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, úpravám vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeného s týráním zvířete podle tohoto zákona, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem.
§ 5
Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.
Důvodem k usmrcení je:
využití produktů hospodářského zvířete,
slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,
bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,
výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů, 2a)
nařízené mimořádné veterinární 2b) nebo hygienické opatření 2c) při ochraně před nákazami, 2d)
ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak,
regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, 2a) , 2e)
deratizace2c) a opatření v boji proti škodlivým organismům, 2f)
uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů. 2g)
Porážení hospodářských zvířat vykrvením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno.
Při průmyslovém zpracování ryb se omráčení ani vykrvení neprovádí.
Výjimky z ustanovení odstavce 3 může povolit ministerstvo pro potřeby církví a náboženských společností, 2h) jejichž předpisy stanoví jiný způsob porážky zvířat. Porážku musí provádět osoba odborně způsobilá, která je povinna dbát o minimální utrpení poráženého zvířete.
Utracení smí provádět pouze veterinární lékař, odborně způsobilá osoba podle § 17 odst. 1 nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře nebo odborně způsobilé osoby podle § 17 odst. 1.
Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé.
Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:
utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,
použití takových látek a přípravků, 2i) jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,
ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení,
použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí,
použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.
Zakazuje se výroba, dovoz a prodej čelisťových a lepících pastí.
ČÁST druhá
OCHRANA ZVÍŘAT PŘI USMRCOVÁNÍ, POUŽITÍ ZNECITLIVĚNÍ A OCHRANA ZVÍŘAT PŘI VEŘEJNÝCH VYSTOUPENÍCH NEBO SVODECH ZVÍŘAT
§ 5a
Společná ustanovení
Během přepravy, přemísťování, přehánění, ustájení, fixace nebo omráčení za účelem provedení porážky nebo utracení zvířete, dále v průběhu porážky, usmrcování anebo utrácení zvířete nesmí být zvíře vystaveno jakékoliv jiné než nezbytné bolesti nebo utrpení.
Jatky musí být konstruovány tak, aby jejich vybavení a organizace ušetřila porážené zvíře utrpení.
Nástroje, materiál, vybavení a zařízení sloužící k fixaci, omračování, usmrcování nebo utrácení zvířat musí být sestrojeny, udržovány a používány tak, aby k prováděným úkonům docházelo rychle a účinně.
Vybavení a vhodné náhradní nástroje sloužící k omračování musí být uloženy v prostorách porážky tak, aby mohly být v naléhavém případě použity.
Provozovatel jatek je povinen zajistit údržbu a pravidelné kontroly nástrojů, materiálu, vybavení a zařízení sloužícího k fixaci, omračování, usmrcování nebo k utrácení zvířat. Dokumenty o výsledcích této kontroly je povinen uchovávat po dobu 3 let a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.
Osoby provádějící na jatkách porážku jatečných zvířat musí mít odbornou způsobilost, kterou stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem; další osoby, které provádějí činnosti související s přeháněním, ustájením nebo fixací těchto zvířat, musí provozovatel jatek poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem.
Provozovatel jatek je povinen vést dokumentaci o odborné způsobilosti osob vykonávajících činnosti uvedené v odstavci 6. Provozovatel jatek je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.
Ustanovení odstavců 1 a 3 platí pro domácí porážky, pro porážky na farmě, 2j) jakož i pro porážky provedené mimo jatky, obdobně.
§ 5b
Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat
Pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s jeho nepřiměřeným utrpením, provede se jeho porážka nebo utracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. 2)
Pokud chovatel hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvíře k porážce na jatkách, a není-li to v rozporu se zvláštním právním předpisem, 2) je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení jeho stavu veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v dokumentaci vydané podle zvláštního právního předpisu. 2) Chovatel je povinen se před započetím přepravy uvedeného zvířete přesvědčit, že zvíře bude na jatkách přijato, a teprve potom může přepravu zahájit; při tom provede opatření, aby zvíře bylo přepravováno šetrně, nejkratší cestou a na nejbližší jatky. Je zakázáno přepravovat zvířata, jejichž porážení zakazuje zvláštní právní předpis 2) nebo která
jsou celkově vyčerpaná,
nemohou bez cizí pomoci jít nebo stát, a použitý dopravní prostředek není vybaven zařízením umožňujícím naložení zvířete, aniž by mu byla způsobena bolest, utrpení, zranění nebo jiné poškození,
zjevně projevují znaky bolestivosti, kýly, výhřezu nebo zlomeniny končetiny, pánve anebo páteře.
§ 5c
Požadavky na vykládku a přehánění zvířat na jatkách
Během vykládky a přehánění zvířete na místo porážky musí být se zvířetem zacházeno šetrně, s přihlédnutím k jeho sklonu ke stádovému chování. Umožňují-li to dané podmínky, převádějí se zvířata individuálně.
Můstky, rampy a naháněcí uličky musí být provedeny tak, aby snížily na minimum riziko poranění zvířat; cesta musí být volná bez překážky a její osvětlení nesmí vytvářet ostré stíny.
K nahánění, usměrňování a pohánění zvířat mohou být používány jen nástroje určené k tomuto účelu. Je zakázáno zvíře bít, kopat nebo vykonávat tlak na jeho zvlášť citlivá místa, včetně očí a pohlavních orgánů, drtit, kroutit, nebo lámat zvířeti ocas.
Poháněcí nástroj využívající elektrický výboj může být použit pouze
u dospělého skotu a prasat,
jeho přiložením na svaly zadních končetin,
má-li zvíře dostatečný prostor pro pohyb směrem vpřed,
pokud elektrický výboj netrvá déle než 2 sekundy.
Jatečné zvíře může být přivedeno do prostoru porážky, pouze následuje-li neprodleně jeho porážka.
Jatečnému zvířeti, které není po dokončení jeho přemístění na jatky přímo převedeno do prostor porážky, musí provozovatel jatek poskytnout
ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám,
trvalou možnost napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav.
Jatečnému zvířeti, které není poraženo do 12 hodin od dokončení jeho přemístění na jatky, musí provozovatel jatek poskytnout
vhodné ustájení,
přiměřené množství zdravotně nezávadného krmiva,
možnost trvalého napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav,
péči jako zvířeti v chovu.
Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 5d
Požadavky na přepravu zvířat přepravovaných na jatky v kontejnerech
Kontejner s přepravovanými zvířaty (dále jen "kontejner") musí být nakládán, přepravován a vykládán v horizontální poloze tak, aby zvířata mohla přirozeně stát.
Je zakázáno zacházet s kontejnerem způsobem, který může ohrozit nebo poškodit zdravotní stav zvířete, zejména je zakázáno shazovat kontejner z přepravního zařízení, jakkoliv jej převracet nebo nechat jej spadnout.
Kontejnery s perforovaným nebo pružným dnem s dodávanými zvířaty musí být nakládány, přepravovány a vykládány tak, aby nedošlo ke zranění zvířete. V případě potřeby musí být zvířata z kontejneru vykládána jednotlivě.
Zvířatům, která jsou na jatky dodávaná v kontejnerech a nejsou bezprostředně poražena nebo nejsou-li poražena nejdéle do konce započaté pracovní směny, je provozovatel jatek povinen zajistit jejich napojení, nakrmení a ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám (§ 5c odst. 6 a 7).
§ 5e
Fixace zvířat před omráčením, porážením nebo usmrcením
Zvíře musí být před porážkou nebo usmrcením fixováno. Je zakázáno svazovat končetiny zvířat a zavěšovat zvířata před omráčením nebo utracením s výjimkou drůbeže a králíků. Králíci a drůbež musí být před omráčením zklidněni.
Jde-li o porážku zvířete pro potřeby církve nebo náboženské společnosti, 2h) jejíž předpisy stanoví jiný způsob porážky (rituální porážky) a kterým ministerstvo povolilo podle § 5 odst. 5 výjimku, provádí se znehybnění zvířete, jehož cílem je zamezit nepřiměřenému utrpení zvířete.
Drůbež a králíky lze před omráčením zavěsit pouze za předpokladu, že se učiní opatření k tomu, aby v okamžiku omráčení byli v takovém fyzickém stavu, který umožní jeho provedení účinným a rychlým způsobem.
Zvířata, která jsou omračována mechanickým nebo elektrickým zařízením aplikovaným v oblasti hlavy zvířete, musí být v takové poloze, aby přístroj mohl být použit po stanovenou dobu a omráčení bylo provedeno účinným a rychlým způsobem.
Je zakázáno užít jako prostředek fixace nebo jako poháněcího zařízení pro zvířata elektrické přístroje, které slouží k omračování.
§ 5f
Postupy omračování zvířat
K omráčení zvířete na jatkách lze použít, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, 2) pouze
přístroj s upoutaným projektilem,
přístroj vyvolávající mechanický náraz,
elektrický omračovací přístroj,
oxid uhličitý (dále jen "plyn CO2") nebo směs plynů podle zvláštního právního předpisu.2)
Omráčení zvířete podle odstavce 1 lze provést za předpokladu, že se bezprostředně provede vykrvení zvířete; to neplatí při průmyslovém zpracování ryb.
K omráčení zvířete je zakázáno použít špičák; na jatkách je dále zakázáno použít kladivo, palici nebo obdobný nástroj.
Odborně způsobilá osoba provádějící porážku musí před jejím zahájením zkontrolovat, zda omračovací přístroj odpovídá svými parametry požadavkům na účinné omráčení příslušného druhu a kategorie zvířat; při pochybnostech o dokonalé účinnosti nesmí být porážka zahájena.
Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 5g
Postup při vykrvování jatečných zvířat
Vykrvování jatečných zvířat musí být zahájeno bezprostředně po jejich omráčení, přičemž musí být provedeno tak, aby vyvolalo rychlé a úplné vykrvení.
Vykrvení jatečných zvířat musí být provedeno naříznutím nejméně 2 krčních cév nebo cév, ze kterých tyto vycházejí, a to dříve, než jatečné zvíře procitne z bezvědomí.
Před ukončením vykrvení se nesmí provádět žádný zpracovatelský úkon na vykrvovaném zvířeti ani elektrická stimulace srdce zvířete.
Provádí-li omráčení, zavěšení, vyzdvihnutí a vykrvení jatečného zvířete jedna osoba, musí být ukončen sled uvedených úkonů u jednoho zvířete dříve, než zahájí jejich provádění u zvířete dalšího.
U ryb při průmyslovém zpracování se vykrvení provádět nemusí. Vykrvování ryb při prodeji a pro vlastní potřebu se provádí po omráčení silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy přetětím žaberních oblouků nebo přetětím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou.
Při usmrcování drůbeže pro vlastní potřebu lze k vykrvení použít odtětí hlavy bez předchozího omráčení.
Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 0h
Postupy při usmrcování zvířat
K usmrcení zvířete pro využití jeho produktů a při utracení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. e) lze použít pouze
prostředky způsobující ztrátu citlivosti a následně smrt,
elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce,
usmrcovací přístroj využívající plyn CO2 nebo předávkování inhalačními narkotiky,
mechanické zařízení, které přivodí rychlou smrt,
manipulaci šíje, nebo
střelnou zbraň, jen je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy. 2a)
K usmrcení nadpočetných kuřat a embryí kuřat v líhních lze použít pouze
mechanické zařízení, které přivodí okamžitou smrt, nebo
usmrcovací přístroj využívající plyn CO2.
K usmrcení kožešinových zvířat ve farmovém chovu lze použít pouze
mechanický nástroj perforující mozek,
smrtící dávku přípravku s anestetickými účinky,
elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce,
usmrcovací přístroj využívající plyn CO,
usmrcovací přístroj využívající chloroform, nebo
usmrcovací přístroj využívající plyn CO2.
Příslušný orgán veterinární správy může povolit užití jiných postupů utrácení hospodářských zvířat, pokud se ujistí, že
v případě použití postupů, které nevyvolají okamžitou smrt, jsou přijata vhodná opatření k utrácení zvířat v co možná nejkratší době, a to vždy předtím, než zvířata procitnou z bezvědomí,
předtím, než je konstatována smrt zvířat, nejsou u zvířat prováděny žádné jiné zásahy.
Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 0
Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířete se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí.
§ 0
S výjimkou pokusů na zvířatech se mohou vykonávat zásahy, které způsobují bolest, jedině po celkovém nebo místním znecitlivění zvířete osobou odborně způsobilou. 1b)
Znecitlivění se nepožaduje,
jestliže se při srovnatelných zákrocích na lidech znecitlivění neprovádí,
pokud podle úsudku veterinárního lékaře není znecitlivění proveditelné nebo nutné anebo by způsobilo bolest větší než zákrok sám.
Jestliže je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou, 1c) pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při
kastraci samců mladších 8 týdnů u skotu, prasat, ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,
odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4 týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací nástrojem, který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund,
krácení ocasu u selat, jehňat a štěňat mladších 8 dnů,
odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života drůbeže, u pižmových kachen odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku do 21 dní věku,
kauterizaci zobáků u kuřat mladších 10 dnů, která jsou určena k produkci konzumních vajec,
trhání (extirpaci) zubů savých selat,
označování zvířat jejich tetováním, ušní známkou nebo elektronickým čipem,
označování zvířat vrubováním uší, označování koní výžehem nebo označování ryb vymrazováním.
§ 0
Každý chovatel nebo pořadatel veřejného vystoupení anebo svodu zvířat (dále jen "pořadatel") je povinen pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení
umožnit vstup
do stájí a na pozemek, kde se zvíře nachází, nebo které jsou určeny pro jeho chov,
do objektu a zařízení, v nichž je zacházeno se zvířaty,
do míst, kde je konáno veřejné vystoupení nebo svod zvířat,
do míst, kde je provozován útulek pro zvířata,
do míst, kde se přemísťují zvířata, a do prostor dopravních prostředků,
do míst určených k usmrcování zvířat nebo do míst určených k provádění pokusů na zvířatech,
poskytnout potřebné informace, doklady, věcnou a osobní pomoc nezbytnou k výkonu jejich činnosti, včetně umožnění bezplatného přístupu na svody zvířat a veřejná vystoupení,
předvést na požádání zvíře nebo zvířata na místo určené pracovníkem provádějícím dozor.
Při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat musí být pro jejich organizování stanoven pořadatel, který odpovídá za jejich přípravu a průběh.
Pořadatel je povinen
postupovat při pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat podle schválených řádů ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat; nejsou-li takové řády schváleny, je povinen podat žádost o jejich schválení,
schválený řád ochrany zvířat podat spolu s žádostí o veterinární podmínky 2) příslušnému orgánu veterinární správy a pak si vyžádat souhlas s pořádáním veřejného vystoupení nebo svodu zvířat od orgánu místně příslušné obce,
poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle tohoto zákona.
Pořadatel při pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat odpovídá za
přípravu a kontrolu použitých zařízení a vybavení pro zvířata,
průběh veřejného vystoupení nebo svodu zvířat a za splnění podmínek stanovených příslušnými orgány podle odstavce 3 písm. b),
zajištění poskytnutí první pomoci zvířatům a za zajištění veterinární péče o zvířata.
Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření z porušení povinností stanovených v odstavci 4 konání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, nebo průběh veřejného vystoupení nebo svodu zvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a její zvíře z pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat vyřadit.
Chovatelská sdružení a organizace nebo podnikatelé pořádající veřejná vystoupení nebo svody zvířat zpracovávají v souladu s tímto zákonem, popřípadě mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat, které schvaluje Ústřední komise pro ochranu zvířat (dále jen "ústřední komise") a které jsou pro pořadatele závazné.
Chovatelská sdružení a organizace nebo podnikatelé zpracovávají řády ochrany zvířat a předkládají je ke schválení ústřední komisi.
Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
ČÁST třetí
OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ
§ 8a
Zásady přepravy zvířat
Podle druhu zvířat odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí
dostatek prostoru k tomu, aby zvířata při přepravě mohla zaujmout jedinci daného druhu odpovídající přirozený postoj, v případě potřeby byla oddělena přepážkami chránícími je proti pohybům dopravního prostředku, a není-li stanoveno dále jinak, měla prostor pro ležení,
zabezpečení zvířat před nepříznivým počasím a výraznými rozdíly v klimatických podmínkách,
větrání a objem vzduchu v dopravních prostředcích tak, aby odpovídaly podmínkám přepravy a byly přiměřené druhu a počtu přepravovaných zvířat,
podání zvířatům během přepravy ve stanovených intervalech tekutin nebo vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav, a krmiv,
přizpůsobení jízdy, seřazování souprav a provádění další přepravy tak, aby se zabránilo jejich nadměrným otřesům nebo naklánění.
Zvíře lze přepravovat pouze tehdy, pokud jeho tělesný stav plánovanou přepravu dovoluje a pokud byla pro přepravu, jakož i pro převzetí zvířete v místě určení učiněna potřebná opatření.
Při přepravě zvířat různých druhů v jednom dopravním prostředku musí být tato umístěna odděleně podle druhů. Zvířata, která se vyznačují trvalou nesnášenlivostí, případně tuto akutně projevují, nebo jsou-li sama vystavena trvalému agresivnímu chování jiných zvířat, musí být umístěna odděleně.
Nekastrovaní pohlavně dospělí samci skotu, prasat, koní, oslů a jejich kříženců, ovcí nebo koz se musí přepravovat odděleně od samic.
Kanci starší 6 měsíců a hřebci starší 18 měsíců se musí přepravovat odděleně jeden od druhého.
Koňům, oslům a jejich křížencům, kteří nejsou přepravováni v oddělených stáních nebo boxech a jsou podkováni, se odstraní podkovy na pánevních končetinách. Nejedná-li se o necvičená hříbata, musejí mít přepravovaní koně nasazenu ohlávku.
Pokud odesílatel sám nedoprovází zásilku s přepravovaným zvířetem nebo zvířaty, je povinen stanovit osobu, která je přítomna při přepravě zvířat a musí být zodpovědná za plnění podmínek přepravy (dále jen "průvodce"); to neplatí, pokud
zvířata jsou přepravována v zabezpečených a náležitě větraných kontejnerech, které obsahují dostatečné množství vody a krmiva, s výjimkou drůbeže, pokud se důvodně předpokládá, že bude cesta dokončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí,
odesílatel pověřil jinou osobu, aby pečovala o zvířata v místě zastávek.
Zvířeti, které během přepravy onemocnělo nebo bylo zraněno, odesílatel nebo průvodce poskytne nebo zajistí poskytnutí první pomoci; vyžaduje-li to zdravotní stav zvířete, zajistí jeho řádné veterinární ošetření.
V případě nutnosti, vyžadují-li to okolnosti, a za účelem zabránění bolesti nebo utrpení může odesílatel nebo průvodce, v souladu se zvláštními právními předpisy, hospodářské zvíře nutně porazit nebo nechat utratit. 2) Při přepravě jiného než hospodářského zvířete rozhodne o jeho utracení veterinární lékař.
§ 8b
Zvířata vyloučená z přepravy
Je zakázáno přepravovat
nemocná nebo zraněná zvířata,
samice nacházející se ve stadiu porodu nebo samice, které porodily před méně než 48 hodinami, anebo samice, které pravděpodobně během přepravy porodí,
mladé savce, u kterých dosud není úplně zhojen pupek s výjimkou králíků,
savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to neplatí u volně žijících zvířat v případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte matkou,
jeleny, srnce a daňky, kteří mají pokryto paroží lýčím.
Ustanovení odstavce 1 neplatí pro přepravu zvířat
k ošetření veterinárním lékařem, nebo je-li přeprava jinak nutná k zamezení dalších bolestí, utrpení nebo škod,
na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům,
přepravovaných pro pokusné účely,
určených k poražení nutnou porážkou, nejde-li o případy uvedené v § 5b odst. 2 písm. a) až c).
§ 8c
Nakládka a vykládka zvířat
Zvířata lze nakládat a vykládat pouze způsobem, který jim nezpůsobí utrpení a poškození jejich zdravotního stavu.
Odesílatel je povinen pro nakládku zvířat a příjemce pro jejich vykládku zajistit, aby byla používána zařízení jako můstky, rampy nebo lávky (dále jen "nakládací zařízení"), která odpovídají požadavkům, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a aby nebyla zvířata nakládána, překládána nebo vykládána ve visící poloze, nejde-li o zavěšení kontejneru.
Koně, osly a jejich křížence nelze přepravovat ve vozidlech ve více podlažích.
Zvířata nebo kontejnery nesmějí být v dopravních prostředcích přepravovány společně s věcmi, které by mohly nepříznivě ovlivnit jejich pohodu nebo by jim mohly způsobit poškození zdraví nebo utrpení; těmito přepravovanými věcmi se rozumí zejména látky hořlavé nebo dráždivé.
Zvířata nebo kontejnery nesmí být umístěny v prostorech dopravních prostředků, do nichž mají přístup neoprávněné osoby.
§ 8d
Požadavky na dopravní prostředky
Zvířata lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily pohodu zvířat, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky a měly vybavení, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
Dopravní prostředky musí být vybaveny zdrojem světla, včetně světla mobilního, který umožní pravidelnou kontrolu zvířat nebo péči o ně.
§ 8e
Přivazování zvířat během přepravy
Během přepravy lze zvířata přivazovat pouze v případě, že jim tím nebude způsobeno nepřiměřené utrpení nebo zranění a zvířata budou moci
volně přijímat podávané nápoje a krmivo,
zaujímat přirozený postoj,
uléhat, ležet, vstávat a stát přirozeným způsobem.
Pomůcky používané pro přivazování zvířat musí být vyrobeny z materiálu, který odolá zatížení s ohledem na hmotnost přepravovaného zvířete.
Je zakázáno zvířata přivazovat za rohy, za nosní kroužky nebo za končetiny, s výjimkou dravců chovaných v zajetí podle zvláštního právního předpisu. 2a )
Požadavky na velikost prostoru pro přepravu zvířat v dopravních prostředcích stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 8f
Požadavky na péči, napájení a krmení zvířat při přepravě
Odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí, aby při přepravě zvířat byly dodržovány stanovené přepravní doby a minimální intervaly k napájení a ke krmení přepravovaných zvířat.
Přepravní doba koní, oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat nesmí přesáhnout 8 hodin, s výjimkou letecké přepravy a s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 4.
Přepravní doba uvedená v odstavci 2 může být prodloužena na nezbytně nutnou dobu, pokud dopravní prostředek splňuje tyto požadavky:
na podlaze je dostatečné množství steliva,
spolu se zvířaty je přepravováno krmivo a dostatečné množství vody pro napájení zvířat během cesty, přičemž krmivo musí odpovídat druhu a počtu přepravovaných zvířat a době přepravy,
je umožněn přístup ke zvířatům,
ložný prostor lze větrat a intenzitu větrání je možno přizpůsobit vnitřní i zevní teplotě,
k dispozici jsou přenosné přepážky na vytvoření samostatných oddílů,
dopravní prostředek je vybaven funkčním zařízením pro doplňování napájecí vody během přepravy.
Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3, jsou intervaly napájení a krmení zvířat, délka přepravy a doby pro odpočinek stanoveny takto:
neodstaveným hříbatům, telatům, jehňatům, kůzlatům na mléčné výživě a selatům se poskytne přestávka v přepravě nejpozději po 9 hodinách trvání přepravy, a to nejméně po dobu jedné hodiny, která je dostatečná k podání tekutin, popřípadě nakrmení; po tomto odpočinku může přeprava trvat po dalších 9 hodin,
maximální doba přepravy prasat je 24 hodin, během přepravy musí mít kdykoliv přístup k napájecí vodě,
maximální doba přepravy koní, oslů a jejich kříženců, s výjimkou koní dostihových a koní určených k dalším sportovním účelům, je 24 hodiny, během přepravy musí být napojeni a v případě potřeby mají být nakrmeni každých 8 hodin,
všem ostatním druhům zvířat uvedeným v odstavci 2 musí být po 14 hodinách cesty poskytnut odpočinek v délce nejméně 1 hodiny, zejména pro napojení a nakrmení; po této přestávce může přeprava pokračovat po dobu dalších 14 hodin; toto ustanovení neplatí pro mláďata drůbeže, která mohou být přepravována bez napojení a nakrmení, pokud je cesta ukončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí,
zvířata, která se dojí, mají být po dobu přepravy podojena nejpozději po 12 hodinách; tento interval může být překročen nejdéle o 3 hodiny, jen pokud přepravovaná zvířata do této doby dosáhnou konečného cíle cesty a jsou ihned potom podojena.
Je-li to v zájmu přepravovaných zvířat, může být přepravní doba prodloužena o 2 hodiny, přičemž se bere v úvahu zejména blízkost místa určení.
Po uplynutí doby přepravy stanovené v odstavci 4 musí být přepravovaná zvířata vyložena, napojena a nakrmena a musí jim být poskytnut